narážím do holých zdí
který čekaj na pohlcení
tvýho těla
v žáru ranních
paprsků
co probleskují
mezi okny
hladových místností

zaryjou se jako střepy
do kůže

ve stejnym rozpoložení hříchu
co je jenom v Tobě
a přitom jsou křehký
ty odstíny
který tě nutí
přivírat oči
a zapomínat
na úskalí šerosvitu
kam schováváš
kýčovitej
strach
 z kýče

kýč

Posted on

úterý 31. července 2018


Naše cesta směřovala k místu, které mě lákalo už od prvního pohledu - objevila jsem ho při občasném projíždění okolo kolejnic a pokaždé jsem se těšila až přijde ta správná příležitost, kdy ho konečně navštívím. Z venku vypadá budova na oko zachovale, kdyby nebylo rozbitých oken a sem tam chybějících dveří, z dálky by působila snad i využívaně.

Přibližujeme se a vnímáme opuštěnou atmosféru, se kterou do ticha promlouvá jen nedaleký vrzající strom a němé pohledy vlčích máků. To všechno jako by hromadně říkalo "Jen pojď dál..." a vyvracelo jakoukoli samotu.

Další informace »

pohlceni deštěm
v márnici vnitřních
omylů

není temná
jako poutníkova
hvězdná minulost
bez hvězd

jako čekanka tichá
v nesnázích
ne ve snech
přepálených sazí
absurdního
bezvědomí


motá se mi hlava
ve splínu
bezměrnýho
davovýho šílenství

přechodný stádium
chodící trosky
se na tebe dívá
s prožitkem do konce
přehlcení

zapomenout
na vidění čtyř
popsaných stěn
paradoxu
dimenzí chaosu

samo sebou
jako bledá
karikatura
snažíc se vidět
do vlastního
smetí

spálit
zkreslenou
realitu
tak křehce
a prázdně

hasím slzy
ohněm
abych se
neztratila
v přehlcení
bez konce

z kouta do kouta
jsme chodící hvězdy
a nikdy jinak

sedativní negativum
pohlcuje otupené
mapy času
a pořád stejně

jako souzněná
ztracenost
jsme nebo jsem?

rozpuštěna
deštěm do nahoty
slzného nočení

čeká - tepe a tepe
- a tluče
já a moje vnitřní
ponížená ponorka

ponorka

Posted on

středa 18. července 2018

Category


stejný tváře
a stejný budovy
stejný výkaly
v parcích a
stejný vnitřní
spásy

stejný prožitky
ve vidinách krásy
prázdná krabička
cigaret a plicní
nedostatky lásky

stojim v bahně
po kotníky a
na špinavejch
silnicích plujou
smutný i veselý
nedopalky

a zhasínají
v kalužích
- jako já
stejná a já

stejný

Category