března 2018


chci psát
opilý verše
v noci
a ráno
když jdu
spát
a probouzím se
s Tebou
i bez Tebe

beze slov
víš všechno
i v bezverší
chci psát
opilý verše
když prší
i když prší
dál

a beze slov
bez veršů
bez deštníku
víš -
že chci psát
opilý verše
a slyšet jenom
Tebe a mlčet
o souznění



(3. 7. 2017)

opilý verše

Posted on

úterý 6. března 2018

Category
na který z těch laviček
z těch roztroušenejch
laviček po celým
náměstí
jsem se poprvý dokázala
ztratit v ozvěnách
vlastního srdce a cizího
duševního smíchu

kdy necítila jsem
nic kromě beztvarýho
okamžiku a blednoucích
poblikávajících světel
aut a vánočních neonů
neviděla jsem
mráz všude kolem
těch dlažebních kostek
který zmizely v kruzích
v kruzích otázek a
poznání a vibrujících
hlasů a nohou
bez odpovědi

všechny ulice se zastavily
všichni lidi zmizeli
pod částečkami popela
novejch rozměrů a v dálce
se pořád ozýval smích
posměšnýho pochopení
kterej nikdo jinej neslyšel

a sněžilo
ale to už je jiná
lavička


                                                                                (nejen o 24. prosinci 2015)

na který z těch laviček

Category