z kouta do kouta
jsme chodící hvězdy
a nikdy jinak

sedativní negativum
pohlcuje otupené
mapy času
a pořád stejně

jako souzněná
ztracenost
jsme nebo jsem?

rozpuštěna
deštěm do nahoty
slzného nočení

čeká - tepe a tepe
- a tluče
já a moje vnitřní
ponížená ponorka

ponorka

Posted on

středa 18. července 2018

Category

Leave a Reply